Může vám blog psát ChatGPT? AI obsah bez ostudy

Známý vám poradil, že „blog je dobrý pro Google“ a ChatGPT ho napíše za minutu. Tak to zkusíte: „Napiš článek o výměně oken.“ Za pár vteřin máte osm set slov, která plynou jedno za druhým. „Výběr kvalitních oken je v dnešní době důležitým rozhodnutím…“ Nic v tom není špatně. Jen by ten článek mohl stejně dobře viset na webu kterékoli okenářské firmy v republice — a nic z vás v něm není.

Nejste v tom sami: podle šetření Českého statistického úřadu o využívání informačních technologií používala v roce 2025 nástroje umělé inteligence k tvorbě obsahu třetina Čechů starších 16 let. Psát AI umí, o tom žádný spor. Důležitější je, jestli z ní vypadne text, který přinese něco, co není na tisíci jiných webech. Tady je, co na to říká Google, kde vám AI opravdu pomůže, kde udělá ostudu — a jak to dělám já.

Co na to Google: nezáleží na tom, kdo psal

Nejdřív dobrá zpráva. Google texty od AI automaticky netrestá. Ve svých pravidlech pro obsah vytvořený pomocí AI píše rovnou: „Vhodné použití AI nebo automatizace není v rozporu s našimi zásadami.“ Odměňuje kvalitní obsah, ať vznikl jakkoli.

Teď ta druhá půlka. Google v zásadách proti spamu stejně jasně zakazuje hromadnou výrobu stránek kvůli pozicím ve vyhledávání — velké množství neoriginálního obsahu, který čtenáři nic nedá, „bez ohledu na to, jak vznikl“. A v pokynech, podle kterých lidé pro Google ručně hodnotí kvalitu stránek (poslední verze je ze září 2025), stojí, že nejhorší hodnocení dostane stránka, jejíž obsah je celý nebo skoro celý vygenerovaný AI „s minimálním úsilím, minimální originalitou a minimální přidanou hodnotou“. Hned vedle je ale i věta, že samotné použití AI o hodnocení nerozhoduje. (Tihle hodnotitelé pořadí ve vyhledávání přímo neurčují, jejich pokyny ale ukazují, kam Google míří.)

Pro vás z toho plyne jednoduché pravidlo: Googlu je jedno, kdo text napsal. Záleží mu na tom, co v textu je navíc. A to „navíc“ AI sama od sebe nemá odkud vzít. Proč AI vyhledávače milují konkrétní čísla a fakta, jsem rozepsal v článku o tom, jak vás najde AI.

Kde AI opravdu pomůže

I Google sám v doporučeních k používání generativní AI na webu uvádí, že generativní AI je užitečná při rešerši tématu a při strukturování vlastního obsahu. Z praxe bych to rozepsal takhle:

• Osnova. Z tématu a pár vašich poznámek udělá kostru článku za minutu. Vy ji pak plníte tím, co víte.
• Učesání vašeho textu. Nadiktujete do telefonu, co byste řekli zákazníkovi, a AI z přepisu udělá odstavce. Fakta jsou vaše, AI jen uklízí.
• Varianty. Pět verzí nadpisu, kratší úvod, popisek pro Google. Vyberete, co zní jako vy.
• První orientace v tématu. Rychlý přehled, co se v oboru řeší. Každé číslo, datum a pravidlo si ale ověřte u původního zdroje — k tomu níž.
• Kontrola z pohledu čtenáře. Zeptejte se jí: „Co by v tomhle článku zákazníkovi chybělo?“ nebo „Kde mluvím v obecnostech?“ Jako první čtenář funguje nečekaně dobře.

Všimněte si, co mají body společného: AI pracuje s tím, co jí dáte. Když jí nedáte nic, vrátí vám průměr internetu.

Kde udělá ostudu

1. Obecnost

AI nezná vaše ceny, vaše zákazníky, vaši oblast ani to, čím se lišíte od konkurence. Napíše proto to, co platí pro každého — a to čtenáři nic nedá. Přesně ty obecné věty („kvalitní materiály“, „individuální přístup“, „dlouholeté zkušenosti“), před kterými jsem varoval v článku o tom, co napsat na web, aby lidé zavolali.

2. Sebevědomě špatná fakta

AI píše stejně jistým tónem pravdu i nesmysl. Její znalosti mají datum spotřeby, a i když si umí něco dohledat, ne vždy pozná starý zdroj od nového. A když něco neví, klidně si to domyslí. Mám s tím zkušenost přímo z tohohle blogu:

• V podkladech pro článek o Google firemním profilu stálo doporučení vyplnit na profilu otázky a odpovědi. Google tu funkci na přelomu let 2025 a 2026 zrušil. Chytil jsem to až při ověřování.
• V článku o tom, komu patří váš web, jsem napsal, že telefon držitele domény si můžete zkontrolovat ve veřejném registru. Nemůžete — CZ.NIC ho kvůli GDPR skrývá už od roku 2018. Proklouzlo to až na web; opravil jsem to ještě ten den.

Obě chyby zněly naprosto věrohodně. Proto platí: co jste neověřili u zdroje, nepublikujte. U zákonů, cen, pravidel platforem a statistik bez výjimky.

3. Zní to jako všichni ostatní

Kdo čte texty od AI denně, pozná je po pár větách. Pár typických znaků v češtině:

• úvod „V dnešní rychle se měnící době…“ a závěr „Závěrem lze říci…“;
• věty typu „Nejde jen o X, jde o Y“, jedna za druhou;
• všechno ve trojicích: tři výhody, tři přídavná jména, tři body;
• kalky z angličtiny, typicky doslovně přeložené „makes sense“;
• nadpisy podle jedné šablony: „Weby, které přitahují zákazníky“, „Texty, které prodávají“.

Nic z toho není chyba. Jen to čtenáři řekne, že text nikdo nepsal pro něj — a u firmy, která stojí na osobním přístupu, je to přesně ta zpráva, kterou poslat nechcete.

Poznají to? Detektor ne, čtenář ano

Z automatického „odhalení“ strach mít nemusíte. Detektory AI textu jsou nespolehlivé: OpenAI, firma za ChatGPT, svůj vlastní detektor AI textu v roce 2023 stáhla kvůli nízké přesnosti — poznal jen zhruba čtvrtinu textů od AI a u 9 % lidských textů se spletl. Nezávislá studie čtrnácti detektorů z téhož roku došla k závěru, že nejsou ani přesné, ani spolehlivé.

Riziko je jinde: čtenář to pozná pocitem a přestane věřit. Výzkumy ze zpravodajství ukazují, jak silné to je — podle zprávy Reuters Institute o generativní AI a zpravodajství (2025) by se se zprávami, které celé vytvořila AI, cítilo dobře jen 12 % lidí, u zpráv psaných lidmi 62 %. Pro firemní blogy takové číslo nemám, ale princip platí: lidé chtějí vědět, že za textem stojí někdo, kdo ručí.

Jak to dělám já

Na rovinu, když už o tom píšu: AI používám i já, i na tomhle blogu. Pomáhá mi s rešeršemi, osnovami a prvními verzemi textů. Fakta pak ověřuju u původního zdroje. A právě kvůli té chybě s doménou si teď u každého článku vedu, kdy jsem jeho fakta naposledy kontroloval — až zestárnou, přijdou na řadu znovu.

Za každou větou, která tu vyjde, ručím já. Rozhoduje, kdo za výsledek odpovídá, ne čím byl napsaný. Stejně to doporučuju vám.

Postup na jeden článek

1. Téma vezměte z telefonu. Otázka, kterou slyšíte od zákazníků pořád dokola, je lepší téma než cokoli, co vymyslí AI.
2. Deset minut mluvte vy. Nadiktujte do telefonu, co byste zákazníkovi řekli: skutečný příklad, čísla z praxe, nejčastější chybu, co doporučujete a co ne.
3. AI udělá osnovu a první verzi z vašeho přepisu. Řekněte jí výslovně, ať nepřidává fakta, která jste neřekli.
4. Ověřte každé číslo, datum a pravidlo u původního zdroje.
5. Škrtejte a čtěte nahlas. Co byste do telefonu neřekli, na web nepatří.
6. Podepište se. Jméno a fotka pod článkem říkají, kdo za ním stojí.

Ideálně jeden článek měsíčně, pravidelně. Čerstvost obsahu přitom podle analýzy Ahrefs o stáří citovaných stránek sleduje i AI vyhledávání — a jestli vám články přivádějí lidi, poznáte z pěti čísel, která stojí za měsíční kontrolu.

Rychlý test

Než článek zveřejníte:

• ☐ Je v něm aspoň jeden příklad, který se opravdu stal — vám nebo vašemu zákazníkovi?
• ☐ Je v něm aspoň jedno číslo z vaší praxe — cena, doba, počet?
• ☐ Ověřili jste každý fakt u zdroje?
• ☐ Mohl by stejný článek beze změny vyjít na webu konkurence? (Správně je ne.)
• ☐ Přečetli jste ho nahlas a nikde to nezaskřípalo?
• ☐ Je pod ním vaše jméno?

Když máte všude ano, je jedno, jestli vám s ním pomáhala AI. Je to váš článek.

Bez tlaku

AI z vás spisovatele neudělá, ale ani vám neudělá ostudu, když ji budete brát jako pomocníka, ne jako autora. To podstatné, tedy vaše zkušenost a čísla z praxe, stejně musí přijít od vás.

Jestli nevíte, jestli se vám blog vůbec vyplatí, nebo máte na webu články, které nic nepřinášejí, ozvěte se. V rámci auditu zdarma se podívám na web i obsah a řeknu na rovinu, co s tím.