Přístupnost webu: koho se opravdu týká zákon č. 424/2023

Do schránky vám přijde e-mail od webové agentury: „Od června 2025 musí být každý web přístupný. Hrozí pokuta až 10 milionů korun. Nechte si udělat audit.“ Máte web pro instalatérskou firmu se třemi lidmi a nevíte, jestli to máte brát vážně.

Na rovinu: většiny malých firem ze Zlína a okolí se zákon o přístupnosti netýká vůbec. Kdo pod něj spadá, ten ho ale řešit musí. Tady je rychlý test, co zákon opravdu říká, které mýty kolují mezi webaři a co se vyplatí udělat i tehdy, když povinnost nemáte.

Tohle není právní poradenství. Je to praktický přehled podle znění zákona a nezávazného výkladu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) k 2. 10. 2026. Jestli jste na hraně (e-shop, rezervace s platbou, firma ve skupině), ověřte si svou situaci u právníka.

Co zákon řeší

Zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, platí od 28. 6. 2025 a převádí do českého práva evropskou směrnici o přístupnosti. Nejde o pravidla pro všechny weby. Zákon jmenuje konkrétní výrobky (třeba počítače, platební terminály nebo čtečky e-knih) a konkrétní služby pro spotřebitele: bankovnictví, telekomunikace, dopravu, prodej e-knih a služby elektronického obchodování.

Malé firmy se z toho týká hlavně ta poslední kategorie. Zákon ji definuje jako služby poskytované na dálku přes web nebo mobil, na žádost spotřebitele, „s cílem uzavřít spotřebitelskou smlouvu“. Zjednodušeně: e-shop, přes který si zákazník něco koupí nebo objedná.

Rychlý test: týká se vás to?

1. Jste mikropodnik? Pak ne.

Zákon se nevztahuje na služby mikropodniků. Mikropodnik má podle evropské definice, na kterou zákon odkazuje, méně než 10 zaměstnanců a zároveň roční obrat nebo bilanční sumu nejvýš 2 miliony eur (zhruba 50 milionů korun). Výjimka platí i pro e-shop, který prodává spotřebitelům. Nemusíte nic registrovat ani nikomu oznamovat a nemusíte mít ani prohlášení o přístupnosti.

Většina mých klientů do téhle kategorie spadá. Jak přesně se zaměstnanci a obrat počítají, najdete v otázkách na konci článku. Jen pozor na skupiny firem: když jiná firma vlastní aspoň čtvrtinu té vaší (nebo naopak), sčítají se čísla obou.

2. Prodáváte jen firmám? Pak ne.

Zákon míří na služby pro spotřebitele. Čistě B2B e-shop, kde nakupují jen firmy, pod něj nespadá. To ale musí platit doopravdy. Pokud u vás může nakoupit kdokoli, jste v rozsahu zákona, i když spotřebitelé tvoří malou část zákazníků.

3. Máte jen prezentační web? Spíš ne.

Web, na kterém představujete služby a kontakt, a smlouvu uzavíráte osobně na provozovně nebo u zákazníka, podle výkladu MPO elektronickým obchodováním není.

Hranice je ale tenčí, než by člověk čekal. Podle MPO spadá do elektronického obchodování i web, který službu jen nabízí, když se smlouva pak uzavře e-mailem. Je to široký výklad, který ministerstvo samo označuje za svůj nezávazný názor, a ČOI ani soudy se k němu zatím nevyjádřily. Pro malou firmu to obvykle neřeší nic, protože ji stejně kryje výjimka pro mikropodniky.

4. Máte online rezervace? Podle toho, jestli se platí.

Čistě rezervační systém (třeba objednání k lékaři) podle MPO elektronickým obchodováním není, protože smlouva vzniká až potom, když přijdete. U kadeřnictví nebo fyzioterapie bez platby předem to bude nejspíš podobné. Když ale zákazník při rezervaci rovnou platí nebo kupuje voucher, jde spíš o uzavření smlouvy na dálku. MPO říká, že to musí posoudit provozovatel. Výslovné stanovisko k rezervacím s platbou jsem nenašel.

5. Prodáváte spotřebitelům přes e-shop a nejste mikropodnik? Pak ano.

Pak se vás zákon týká naplno. Co z toho plyne, rozebírám níž.

Nejčastější mýty mezi webaři

Při rešerši jsem prošel články několika agentur. Tyhle omyly se opakují nejčastěji:

• „Od června 2025 musí být přístupný každý web.“ Nemusí. Zákon se týká jen vyjmenovaných služeb pro spotřebitele a mikropodniky z nich vyjímá.
• „Stávající weby mají přechodné období do roku 2030.“ Nemají. Povinnosti platí pro služby poskytované po 28. 6. 2025, i pro e-shopy spuštěné dřív. Rok 2030 se týká jen terminálů a podobných výrobků použitých ve službě a smluv uzavřených před účinností zákona. Smlouva s webařem na vývoj e-shopu mezi ně nepatří.
• „Výjimku má mikropodnik, který prodává jen firmám.“ Každá z těch podmínek stačí sama. Mikropodnik je vyjmutý, i když prodává spotřebitelům. B2B e-shop je mimo zákon, i když je velký.
• „Finanční služby dozoruje Česká národní banka.“ ČNB v zákoně vůbec není. Elektronické obchodování i finanční služby kontroluje Česká obchodní inspekce.
• „Pokuta až 10 milionů korun.“ To číslo v zákoně je, ale jako horní hranice za nejzávažnější přestupky. Za chybějící informace o přístupnosti je strop 1 milion Kč. Hlavně ale postup u služeb podle § 24 zákona začíná tím, že ČOI vyzve k nápravě v přiměřené lhůtě. A na firmy mimo rozsah zákona nedopadá vůbec.

Pozor i na číslo 91 %, které se v textech o přístupnosti začíná objevovat. ČOI v srpnu 2026 opravdu zveřejnila ve zprávě o kontrolách internetových obchodů, že porušení zjistila u 94 ze 103 kontrolovaných e-shopů. Šlo ale o kontroly podle zákona o ochraně spotřebitele, ne o přístupnost.

Když se vás zákon týká

Pokud provozujete e-shop pro spotřebitele a nejste mikropodnik, čeká vás:

• Přístupný celý web, ne jen košík. MPO výslovně odmítá výklad, že by stačila část, která souvisí s objednávkou. Web má být podle zákona „vnímatelný, ovladatelný, srozumitelný a stabilní“, a to včetně přihlášení a platby.
• Žádná závazná technická norma. Zákon žádnou konkrétní normu nepředepisuje. Za měřítko se v praxi bere standard WCAG úrovně AA: dříve verze 2.1, nové návodné dokumenty MPO z března 2026 už pracují s verzí WCAG 2.2. Dodržení harmonizované normy by vám dávalo předpoklad shody se zákonem, ale MPO k březnu 2026 uvádělo, že taková norma zatím neexistuje.
• Informace o přístupnosti. Zveřejněné ve všeobecných obchodních podmínkách nebo v samostatném dokumentu, podle MPO třeba v patičce webu. Popisují, jak služba požadavky splňuje. MPO má na webu dobrovolný vzor prohlášení o přístupnosti.
• Výjimka pro nepřiměřenou zátěž není na počkání. Pokud by splnění některého požadavku firmu neúměrně zatížilo, musí to písemně posoudit, posouzení uchovat pět let a ještě před spuštěním služby to oznámit ČOI (postup na webu ČOI) (pro Zlínsko inspektorátu Jihomoravskému a Zlínskému). Posuzuje se každý požadavek zvlášť. Kdo na přístupnost dostal dotaci, se na zátěž odvolat nemůže. Na veřejném seznamu ČOI jsou k únoru 2026 hlavně banky a pojišťovny, žádná malá firma.

A jak se to kontroluje? Veřejný záznam o kontrole nebo pokutě podle tohoto zákona jsem nenašel. Ve výroční zprávě ČOI za rok 2025 ani v jejích tiskových zprávách do konce září 2026 nic takového není. MPO navíc v odpovědích na otázky k zákonu uvádí, že požádalo kontrolní orgány o shovívavost. To ale neznamená, že se zákon dá ignorovat: platí a kontrolu může vyvolat i podnět jediného zákazníka.

Netýká se vás? Pět kontrol za deset minut stejně stojí za to

Přístupný web nepomáhá jen lidem s postižením. Pomáhá starším zákazníkům se slabším zrakem, komukoli s mobilem na slunci nebo s jednou rukou plnou nářadí. Tyhle základní kontroly vycházejí z jednoduchých testů konsorcia W3C (Easy Checks) a zvládnete je sami:

• ☐ Kontrast textu. Je text dobře čitelný i na slunci? Standard WCAG chce u běžného textu poměr aspoň 4,5 : 1. Šedý text na bílém pozadí bývá nejčastější hříšník.
• ☐ Klávesnice. Otevřete web na počítači a mačkejte Tab. Dostanete se ke všem odkazům a do formuláře? Vidíte pořád, kde právě jste?
• ☐ Popisky ve formuláři. Má každé pole viditelný popisek, nebo jen šedý text uvnitř, který při psaní zmizí? Je jasné, která pole jsou povinná?
• ☐ Obrázky. Mají fotky s informací (ceník v obrázku, mapa, schéma) i textový popis? Ceník jen v obrázku čtečka obrazovky nepřečte.
• ☐ Zvětšení. Zvětšete stránku v prohlížeči na 200 %. Je pořád všechno čitelné a dá se ovládat?

Nejde o kompletní audit, W3C samo upozorňuje, že web může těmito kontrolami projít a mít přesto vážné bariéry. Jako první krok ale stačí. Pokud vám některá kontrola neprojde, je to zpravidla rychlá oprava.

Co s tím

Pokud jste mikropodnik se službami nebo malým e-shopem, zákon o přístupnosti můžete z hlavy vypustit. Agentuře, která vás straší pokutou, klidně odpovězte, že se vás netýká. Jestli máte e-shop a výjimka se na vás nevztahuje, začněte celý nákupní proces procházet hned a připravte informace o přístupnosti.

Další zákonné náležitosti, které platí pro každý web bez ohledu na velikost firmy, najdete v článku Povinné údaje na firemním webu a e-shopu a v přehledu cookie lišty a GDPR.

Nejste si jistí, kam patříte, nebo chcete vědět, jak na tom váš web je? Napište mi. V rámci auditu zdarma projdu i základy přístupnosti a řeknu na rovinu, co opravit hned a co je zbytečné. U webů, které stavím, tyhle základy hlídám standardně a v rámci péče je držím v pořádku i po dalších úpravách.