Povinné údaje na firemním webu a e-shopu v roce 2026

Hezký web ještě není web v pořádku. Pár věcí na něm vyžaduje přímo zákon — a na většině webů chybí, dokud nepřijde kontrola nebo naštvaný zákazník. Přitom je to otázka pár minut. Tady je srozumitelně a bez právničtiny, co musí být na firemním webu, co navíc řeší e-shop a co se mění v roce 2026.

Tohle není právní poradenství — je to praktický přehled od člověka, který weby staví a tyhle věci na nich nastavuje. U složitějších případů (hlavně u e-shopů) se vždy vyplatí ověřit konkrétní situaci.

Co musí mít každý podnikatelský web

Ať prodáváte cokoliv, jakmile podnikáte a máte web, musíte na něm uvést identifikační údaje. Vyžaduje to § 435 občanského zákoníku a platí to pro veřejnou část webu. Konkrétně:

• Jméno nebo název firmy — přesně tak, jak je v rejstříku.
• Sídlo — adresa, na které firma sídlí.
• IČO — pokud vám bylo přiděleno.
• Údaj o zápisu — u s. r. o. a a. s. spisová značka v obchodním rejstříku (oddíl a vložka), u živnostníků zápis v živnostenském rejstříku.

Jste-li plátce DPH, hodí se uvést i DIČ. (Já nejsem, a proto ho neuvádím — ceny u mě jsou konečné, žádné „bez DPH“.)

Kam to dát? Nejčastěji do patičky každé stránky, nebo na kontaktní stránku. Hlavně to nemá být schované — jde o to, aby zákazník i úřad věděli, s kým mají tu čest. Samotný § 435 pokutu nestanoví. Když ale prodáváte spotřebitelům, chybějící údaje o vaší totožnosti jsou přestupek podle § 24 zákona o ochraně spotřebitele a ČOI nebo živnostenský úřad za něj může uložit pokutu až 5 milionů Kč. Zbytečné riziko kvůli třem řádkům textu.

GDPR a cookies — krátce

Druhá povinná dvojice je zásady zpracování osobních údajů (samostatná stránka) a správně nastavená cookie lišta s opt-in: marketingové cookies až po souhlasu a „Odmítnout vše“ stejně dostupné jako „Souhlasím“. Tohle je téma samo o sobě, takže ho nebudu opakovat — sepsal jsem ho v samostatném článku o cookies a GDPR.

Když máte na webu kontaktní formulář, patří k němu krátká věta o zpracování údajů a odkaz na zásady. Informovat lidi při sběru údajů ukládá čl. 13 GDPR. To je celé.

Co navíc řeší e-shop

Jakmile přes web prodáváte přímo spotřebitelům, povinností výrazně přibyde. Vedle identifikačních údajů a GDPR potřebujete navíc:

• Obchodní podmínky a reklamační řád — dostupné z každé stránky, jasně popsaný postup reklamace podle § 13 zákona o ochraně spotřebitele a 24měsíční záruka u spotřebního zboží (§ 2165 občanského zákoníku).
• Informaci o mimosoudním řešení sporů — kdo spor řeší, když se se zákazníkem nedohodnete. Tím je Česká obchodní inspekce (ČOI) (mimosoudní řešení sporů na webu ČOI); povinnost ji uvést plyne z § 14 zákona o ochraně spotřebitele a platí dál. (Pozor: evropská ODR platforma skončila 20. 7. 2025 podle nařízení (EU) 2024/3228, takže odkaz na ni už do podmínek nepatří — kdo ho tam má, ať ho smaže.)
• Správně pojmenované tlačítko objednávky — musí být z něj jasné, že objednávka zavazuje k platbě. Tedy „Objednat a zaplatit“, ne vágní „Dokončit“. Vyžaduje to § 1826a občanského zákoníku.
• Poctivé slevy — u zlevněného zboží musíte uvést nejnižší cenu za posledních 30 dní (§ 12a zákona o ochraně spotřebitele). Konec triku „přeškrtnu vymyšlenou cenu“.
• Poctivé recenze — pokud u zboží zobrazujete hodnocení zákazníků, musíte uvést, zda a jak ověřujete, že je psali lidé, kteří zboží opravdu koupili (§ 5a zákona o ochraně spotřebitele). Když tvrdíte, že jsou ověřené, musíte je opravdu ověřovat, a falešné recenze jsou zakázané.

Dozor nad tímhle má ČOI a pokuty podle § 24 zákona o ochraně spotřebitele jdou do milionů, takže u e-shopu se vyplatí mít to od začátku pořádně.

Novinka od 1. ledna 2027: tlačítko pro odstoupení

Tohle je čerstvé a vyplatí se to stihnout: od 1. ledna 2027 musí e-shopy nabídnout viditelné tlačítko pro odstoupení od smlouvy přímo online. Vychází to z evropské směrnice 2023/2673, podle které to mělo platit už od 19. června 2026; Česko ji ale převzalo až zákonem č. 159/2026 Sb. s účinností od nového roku. Cílem je, aby zákazník mohl od smlouvy odstoupit stejně snadno, jako ji uzavřel — bez hledání formulářů a posílání dopisů.

V praxi: na webu (a v aplikaci, pokud ji máte) musí být funkce „Odstoupit od smlouvy“, viditelná po celou 14denní lhůtu. Za nezavedení hrozí od ČOI pokuta až 5 milionů korun. Pokud provozujete e-shop, naplánujte úpravu ještě letos.

Přístupnost — a koho se týká

Podrobný rychlý test, mýty a kontroly, které zvládnete sami, najdete v samostatném článku Přístupnost webu: koho se opravdu týká zákon č. 424/2023. Tady jen shrnutí.

Od 28. 6. 2025 platí zákon o přístupnosti (č. 424/2023 Sb.), podle kterého musí být e-shopy a některé další online služby pro spotřebitele přístupné — zjednodušeně, aby je zvládli ovládat i lidé s postižením. Konkrétní technickou normu zákon nepředepisuje, jak potvrzuje i MPO v odpovědích na otázky k zákonu; jako měřítko se v praxi používá standard WCAG na úrovni AA.

Dobrá zpráva pro malé firmy: mikropodniky mají výjimku (shrnutí výjimek od MPO). Pokud máte méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční sumu do 2 milionů eur, na váš e-shop se zákon nevztahuje. To je většina mých klientů. Přesto přístupnost beru jako standard kvality — web, který jde dobře ovládat, lépe funguje úplně všem.

Ať to máte vyřešené, ne odfláknuté

Žádná z těchhle věcí není věda — ale dohromady se na ně snadno zapomene a „aby tam něco bylo“ nestačí. U mě jsou povinné údaje, GDPR i cookies v ceně webu: firemní web dostanete rovnou v souladu se zákonem, ne jako domácí úkol na potom. A protože se pravidla mění (tlačítko pro odstoupení je toho čerstvý důkaz), mám zákonné náležitosti i v kompletní péči — hlídám, ať to dál sedí.

Máte web nebo e-shop a nejste si jistí, jestli to máte v pořádku? Napište mi — kouknu na to a řeknu na rovinu, co je potřeba doladit.